Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Analýza interní komunikace a využití nástrojů ICT pro komunikaci v konkrétní organizaci
Jeništová, Tereza ; Střížová, Vlasta (vedoucí práce) ; Rohlíčková, Alena (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou interní komunikace v konkrétní firmě a na základě metody dotazníkového šetření a rozhovoru s majitelem společnosti poskytuje návrhy na její zlepšení. Teoretická část se věnuje definicí interní komunikace, jejím vlivem na fungování firmy a faktory, které ji ovlivňují. Dále jsou uvedeny různé komunikační nástroje, zacílené na ICT nástroje, které mohou firmy využívat pro efektivní interní komunikaci. Praktická část je aplikací získaných poznatků na situaci konkrétní společnosti. Cílem je analyzovat současnou situaci interní komunikace, určit její slabá místa a navrhnout možná řešení na jejich odstranění.
Dítě a umění: význam vybraných uměleckých aktivit pro utváření osobnosti dítěte ve věku povinné školní docházky. Výsledky aplikovaného výzkumu
Národní informační a poradenské středisko pro kulturu (NIPOS) ; Lázňovská, Lenka ; Doležalová, Kateřina
Výsledky longitudinálního, kvantitativního výzkumu sociologického typu, který zkoumal vliv vybraných uměleckých aktivit na osobnost dítěte.Byly zkoumány aktivity, které primárně negenerují soutěživost dětí, tedy dětské divadelní kolektivy, dětské sbory, skupiny dětského scénického tance, dětské folklórní soubory a dětské výtvarné kroužky. Tyto skupiny byly dlouhodobě porovnávány s dětmi, které takový zájem nemají. Skupiny byly zkoumány v rámci výzkumných témat: životní styl, socializace, tvořivé myšlení a vztah k umění.
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Výzkum značky - případová studie metod měření loajality
Laisková, Monika ; Remr, Jiří (vedoucí práce) ; Hendl, Jan (oponent)
Diplomová práce pojednává o konceptu loajality zákazníka ve výzkumu značky. Práce je rozdělena na 2 základní části. První část je teoretickým úvodem do problematiky konceptu loajality zákazníka ke značce - definice základních pojmů, rozbor konceptu loajality, historického kontextu, jejího vnitřního dělení, možných metod měření a vybraných teoretických přístupů dle různých autorů. Následuje přehled několika metod měření, vycházejících především z uvedených teoretických přístupů, které používají vybrané agentury pro výzkum trhu k měření loajality v praxi. Navazuje část praktická, kterou tvoří vlastní výzkum loajality zákazníka s nejčastěji používanými metodami. Základem jsou 3 metody měření - Loajalitní model agentury Millward Brown, metoda TRI*M agentury Aisa a metoda Net promoter score. Podstatou praktické části je porovnání výsledků těchto metod měření loajality, které vycházejí ze stejného vzorku respondentů - stejné osoby ve stejnou chvíli stejně loajální ke zkoumané značce. Na konci práce najdeme výsledky výzkumu porovnány mezi sebou navzájem a několik diskuzí k tématu.
Analýza vnitrofiremní komunikace v souvislosti s IT, procesy a řízením v konkrétní organizaci
Plachá, Alena ; Střížová, Vlasta (vedoucí práce) ; Franc, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou vnitrofiremní komunikace v konkrétní firmě a návrhy na její zlepšení. Za tímto účelem nejprve vymezuje význam vnitrofiremní komunikace pro firmu a následně popisuje faktory, které ji ovlivňují. Poté obecně popisuje kanály a nástroje vnitrofiremní komunikace a také význam IT pro komunikaci ve firmě. Následně se podrobněji věnuje jednotlivým komunikačním prostředkům založeným na IT. Jako hlavní zdroj informací dále využívá výsledků aplikovaného výzkumu, který probíhal mezi zaměstnanci a vedením firmy ANAFRA s.r.o. a byl zaměřen na identifikaci kritických problémů, se kterými se firma v rámci interní komunikace potýká. Díky kombinaci získaných poznatků je v závěrečné části práce navrženo řešení identifikovaných problémů. Závěry práce mohou sloužit jako cenný referenční zdroj pro odborníky z praxe a majitele malých a středních firem.
Poznámky k problémům vědeckovýzkumné činnosti na vysokých školách zemědělských ve vztahu k ČSAZV a ČSAV (1953 - 1963)
Mikovcová, Alena
Vývoj vysokých škol zemědělských byl v letech 1952 - 1963 charakterizován četnými reorganizacemi. V systému organizace a řízení vědeckovýzkumné činnosti dominovaly administrativně - byrokratické a centralistické způsoby práce. Vědeckovýzkumná práce byla na VŠZ v l. 1956-1963 řízena po třech liniích (ČSAV, ČSAZV a MŠK). V r. 1962 byla ČSAZV zrušena a řízení aplikovaného výzkumu převzalo ministerstvo zemědělství. ČSAV prosadila na VŠZ nový směr základního výzkumu v komplexu biologických, technických a ekonomických věd.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.